Typy připojení k Internetu

Zde najdete přehled možností připojení k Internetu. Vaše volba nejvhodnějšího typu připojení ovšem závisí na vašich zcela konkrétních podmínkách, rozhodující je zejména umístění odkud se chcete připojit. Většinu informací jsem čerpal z  http://cs.felk.cvut.cz/~nico/36nm/index.html

Poslední změna: 1.3. 2004 | bsedlacek@seznam.cz

Nejběžnější základní dělení typů připojení k internetu je podle doby připojení. Rozlišujeme připojení komutované (též sestavované, dočasné) a pevné (též stálé).

Komutované připojení

vytáčená linka (Dial-up) | ISDN |  mobilní připojení

Komutované připojení představuje pouze dočasný způsob, jak se připojit k internetu. Pomocí nějakého technického zařízení se připojíme k poskytovateli přístupu k internetu, tzv. ISP, využíváme jeho služeb (v oblasti přístupu na internet) a poté, když již síť nepotřebuje, odpojíme se.

Vytáčená linka

Připojení pomocí vytáčené linky je nejstarší a nadále velmi, především mezi domácími uživateli, rozšířený způsob, jak vlastnit přístup k internetu. Potřebujeme jen klasickou, analogovou telefonní linku a speciální zařízení, které po ní zabezpečí přenos dat - modem (rozlišujeme interní nebo externí provedení, důležitá je homologace pro provoz v telekomunikační síti. Teoretická přenosová rychlost je s digitálními ústřednami až 56 kb/s, jinak 33,6 kb/s. Nakonec budeme potřebovat poskytovatele internetu (ISP). Poplatky za používání se pak rozdělí mezi naši telekomunikační společnost (podle doby připojení) a poskytovatele služeb. V případě tzv. „internetu zdarma“ je poplatek za připojení rozdělen podle předešlého schematu telekomunikačním operátorem.

ISDN

Připojení pomocí ISDN je mírným vylepšením předhozího případu, Vytáčené linky. Musíme vlastnit speciální digitální telefonní linku (případně více) ISDN. Tu získáme od svého telekomunikačního operátora, záležitost není příliš nákladná a lze ji realizovat v případě Českého telecomu v celé ČR. Dále je potřeba ISDN karta nebo modem, která se instaluje do počítače a propojí ho se sítí ISDN. Možnosti volby ISP a ceny jsou shodné jako v části Vytáčené linky. Platí se za dobu připojení, tarifikace podle objemu dat není nabízena z podstaty služby. Přenosová rychlost je 64 kb/s (či 128 kb/s, kde je však nutno počítat s dvojnásobnými telefonními poplatky), výhodou je i kratší doba sestavení spojení s ISP, stabilita digitální sítě a další. Nevýhoda je v poněkud větším měsíčním paušálu telekomunikačnímu operátorovi.

Mobilní připojení

GSM

Sítě GSM podporují již od svého vzniku přenos dat, a to rychlostmi 9,6 kb/s a (u společnosti Eurotel) 14,4 kb/s. Služba je určena pro nenáročné požadavky pro připojení k internetu a pro prohlížení moderních webových stránek ji nelze rozumně použít.

HSCDS

Spojením několika GSM kanálů vytvoříme přenosovou cestu, jejíž rychlost je násobkem jejich počtu. Prakticky se uplatňuje spojení čtyř kanálů, přenosová rychlost je tedy 43,2 kb/s k uživatele a 14,4 kb/s od uživatele. Jedinou společností, která tento již zastaralý způsob přenosu nabízí je Eurotel.

GPRS

Předchozí dvě technologie blokují prostředky sítě (kanály), i když zrovna nepřijímáme nebo neposíláme data. Navíc je zde tarifikace podle doby připojení. Nedostatky odstraňuje GPRS, kde jsou data přenášena formou paketů, platíme tedy za skutečná data a podle jejich objemu. Navíc je zde rychlost zvýšena na 21,4 kb/s po jednom kanále, spojením více kanálů získáváme větší rychlost.

Pevné připojení

pronajatý datový okruh | bezdrátové připojení | kabelová televize | satelitní připojení | DSL technologie

Potřebujeme-li internet doma nebo na pracovišti prakticky stále, je tu pro nás nabídka pevného připojení. Rozdíl od komutovaného připojení je především ve způsobu tarifikace. Platíme nejčastěji pevný měsíční poplatek, navíc pak další peníze za skutečné využití datové cesty.

Pronajatý datový okruh

Pronajatý datový okruh je nejběžnějším způsobem, jak se připojit permanentně vysokými rychlostmi. Jde jednoduše o fyzické spojení s poskytovatelem služeb (ISP) pomocí metaliky nebo optiky. Pod jeho názvem se ale skrývá celá řada nabídek služeb mnoha společností i různé technologie připojení. Hlavní tři jsou analogová linka, digitální linka a Frame Relay.

Analogová linka

Nejstarší technologií jsou klasické analogové telefonní linky, vyhrazené pouze pro komunikaci mezi ISP a zákazníkem. Jedná se o obdobu vytáčeného připojení, s tím rozdílem, že není komutované. Maximální rychlost je 33,6 kb/s (je dáno použitými modemy a kvalitou linky), řešení nabízí pouze Český telecom.

Digitální linka

Dnes je běžnější řešení pronájmem digitálního okruhu u některé z mnoha společností, nejčastější jsou rychlosti od 64 kb/s do 2048 kb/s. Můžeme si buďto objednat řešení na klíč, od instalace potřebných serverů, routerů, jejich konfigurace, zapojení kabeláže, až po síťové zástrčky v každé místnosti firmy, nebo se spolehnout na vlastní vybavení a znalosti a nakonfigurovat si přístup sami. Druhá možnost sebou nese mnohé komplikace, proto, máme-li dostatek peněz, spolehneme se většinou na tu první. Součástí řešení je často i dohoda o nejmenší garantované rychlosti, nejdelších možných výpadcích spojení, servisu, záruka dohledu nad sítí, atd. Co se týče poskytovatele ISP, jedná se velmi často o stejnou společnost (nebo s ní spřátelenou), která vám zajistí i zmiňovanou datovou cestu. V oblasti tarifikace máme neomezený výběr (vždy budeme ale platit měsíční poplatek), společnosti kombinují tarifikaci podle stažených dat a předplacené objemy v roztodivných mixech, ze kterých si vybere opravdu každý. Navíc je velmi často nabízená nějaká sleva nebo balíček služeb za výhodnějsí ceny. Je pochopitelné, že celá záležitost je dražší a nehodí se tedy pro jednotlivce. Ceny se pohybují od 10000,- za 64 kb/s do stovek tisíců.

Frame Relay

Máme i možnost neobjednat si vyhrazenou pevnou linku pro svoji komunikaci, ale sdílet přenosové médium s ostatními. Jedná se o technologii Frame Relay, data se posílájí v malých částech, paketech, a my tak využíváme linku, jen když opravdu na internetu něco potřebujeme. Tarifikace je v těchto případech podle objemu dat, rychlosti jsou stejné jako u předchozího, tedy 64 kb/s - 2048 kb/s.

Bezdrátové připojení

Bezdrátové připojení k internetu je levnější alternativou k připojení pomocí pronajatého datového okruhu, přičemž přenosová rychlost je sice menší, může však být pro účastníka dostačující. Pro přenos dat používáme vysokých frekvencí, v řádu gigahertzů. Výhodou je prakticky neodrážení signálu od pevných překážek, což se ale mění v nevýhodu nutnosti přímé viditelnosti mezi připojeným a připojovatelem. Pásma pro přenos rozdělujeme na licencovaná (za ty se musí platit, máme ale zaručeno, že nás nebude nikdo rušit) a bez licence (bez poplatků, pásmo 2,4 GHz, ale často ten, kdo má silnější vysílač - i když je stanoven jejich maximální výkon - přeruší slabší signál). Přepokladem zavedení je zakoupení nebo pronájem antén a kabeláže a chování podle nařízení ČTÚ. V případě pásma 2,4 GHz platíme jen za služby připojení k internetu našemu ISP, v licenčním pásmu pak také poplatky ČTÚ. Rozdělujeme dva typy bezdrátových spojení, WLL a Point-to-point.

WLL

Sítě WLL (Wireless Local Loop) jsou založeny na komunikaci jedné základové stanice s několika stanicemi klientskými - právě tuto technologii využije většina zákazníků, kteří si chtějí pořídit „bezdrát“. U zákazníka se instaluje jen jedna anténa, na straně poskytovatele (narozdíl od Point-to-point) obstará vše jedna všesměrová anténa. Její dosah je, při splnění podmínky přímé viditelnosti, pár kilometrů. Provoz je nejčastěji v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz, podmínkou zavedení je dobrý signál poskytovatele v místě instalace. Zjistíme ho proměřením, které nám firma zdarma provede. Navíc budeme potřebovat antény a další technická zařízení, kterých je na trhu dostatek, musíme si však dát pozor na nekompatibility. A ještě router, který z výhodou nahradíme PC s operačním systémem Linux.

Wi-Fi

Wi-Fi je zkratka pro termín Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost). Ve skutečnosti se jedna o název druhu bezdrátové sítě, která funguje na bezlicenčním pásmu o frekvenci 2,4 GHz Technicky se jedná o standard IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) 802.11b pro vysokorychlostní bezdrátové přenosy. Tato sít umožňuje uživatelům bezstarostné připojení k okolním prvkům sítě (PC, Notebook nebo jiná wifi sít) a to v maximální (spíše teoretické) rychlosti 11 Mbps. Rychlost připojení se odvíjí od vzdálenosti dalšího wifi produktu a to až 500 metrů vzdáleného ve volnem prostoru či 100 metrů v budovách za použití externích antén, u standardních produktů se dosah signálu pohybuje ve 150 metrech v volném prostranstvím a 50 metrů v budovách. Více na www.wifionline.net

Point-to-point

Point-to-point jsou vlastně mikrovlná pojítka, dvě stanice, které komunikují jen mezi sebou a s nikým jiným. Jedná se o směrové antény, provozované v licenčních i bezlicenčních pásmech, umožňující přenos dat na vzdálenosti i desítek kilometrů, rychlostmi i desítek Mb za sekundu. Z uvedených parametrů je zřejmé, že si jejich instalaci pro připojení k internetu mohou dovolit jen velké společnosti, potřebující tak opravdu rychlé spojení. Využívají je spíše ISP nebo telekomunikační operátoři pro konstrukci vlastních páteřních sítí. Předpokladem zavedení je instalace jedné antény u zákazníka a druhé u ISP, ostatní podmínky jsou shodné s těmi obecnými pro bezdrátová spojení. Tarifikace je podle objemu dat, někdy i paušálně.

Kabelová televize

Přístup pomocí kabelové televize se pomalu stává v ČR jedním z nejoblíbenějších, zvláště ve větších městech. Vedení kabelové televize je původně určeno k všesměrovému šíření signálů (kapacita média je tedy mezi uživateli sdílená), hlavním problémem je však přenos informace pouze k zákazníkovi a ne i zpět, což sice pro televizní vysílání postačuje, ne však pro internet. Řešení se našlo v podobě speciálního modemu u uživatele a stejného modemu v místní rozvodové jednotce. Ty zajišťují přenos po koaxiálním vedení na poměrně krátké vzdálenosti, zbytek komunikace je veden již po klasických digitálních přenosových cestách. Teoretická přenosová rychlost rychlost je kolem 30 Mb/s, prakticky však něco kolem 10 Mb/s. Protože je kanál sdílený, u uživatelů je rychlost nejčastěji v jednotkách Mb/s. Modem se zapojuje přes rozhraní Ethernet do počítače, neprovádí nic jiného, než přenos síťových rámců přes koaxiální kabel, celý systém se tedy chová jako jedna velká LAN síť. K připojení budeme potřebovat již zmíněný kabelový modem (získáme ho buďto přímo koupí nebo pronájmem od společnosti poskytující kabelovou televizi) a ethernetovou kartu.

Satelitní připojení

Přístup k internetu pomocí satelitu není v České republice příliš rozšířen, což je jistě dáno jeho finační náročností, i některými, dále v textu zmíněnými, specifiky. I v tomto případě zde existuje několik technologií připojení, nebudeme je však nějak podrobně rozebírat. Uveďme jen, že můžeme využít přímé translace signálu (družice jen signál převede), sdílené kapacity (kapacita jednoho přenosového pásma je rozdělena mezi více uživatelů - jedná se však o jednosměrný přenos signálu směrem k klientovi, je potřeba tedy ještě jedno, nejčastěji pomalejší, připojení k internetu na odesílání požadavků) nebo sdílené kapacity s obousměrným přenosem (stejná jako předchozí, odpadá ale nutnost druhého připojení). Potřebovat budeme speciální aparaturu na příjem signálu, poměrně drahou, rychlosti se pohybují okolo jednotek Mb/s, tarifikace je nejčastěji podle přenesených dat.